Termodynamika | úvodní stránka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Energie |
Teplota |
Přenos tepla | Fázové přechody | Entropie | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Vnitřní energie a její změny | Teplota a život | 2. TZ a tepelná kapacita | Fázové přechody | Minimální produkce entropie | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Redoxní reakce | Rychlost chemické reakce | Kondukce | Konvekce | Tání a krystalizace | Disipativní struktury | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Výkon a allometrie | Radiace | Vypařování a kondenzace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost chemická reakce Se vzrůstající teplotou roste rychlost chemické reakce. Rychlost je obecně dána rovnicí: kde k je rychlostní konstanta a cA je koncentrace výchozí látky A. Rychlost reakce v závislosti na teplotě je dána Arrheniovou rovnicí: , kde k2 je rychlostní konstanta při teplotě T2, k1 je rychlostní konstanta při teplotě T2. EA je aktivační energie – která se musí dodat látkám vstupujícím do reakce, aby reakce proběhla. Chemici používají hrubý odhad: Zvýší–li se teplota o 10°C, rychlost reakce se zdvojnásobí.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ektotermní organizmy Největší ektotermní živočichy najdeme v oblasti rovníku. Vysvětlení je jednoduché. Doba metabolické aktivity dostatečná na zajištění výživy většího těla je delší než v chladnějších oblastech, také intenzita metabolismu se s teplotou zvyšuje |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Endotermní organizmy |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Různé životní procesy jsou různou měrou náročné na teplotu. Zřetelné je to u ektotermních živočichů. Organizmus je obvykle schopen přežívat v širokém rozsahu teplot, přijímat potravu v užším teplotním intervalu a rozmnožovat se při optimální teplotě. Příkladem může být pohybová aktivita hmyzu. Hmyz je schopen běžné aktivity od 15°C, optimální teplota je kolem 26°C, a smrt horkem nastává v 46-52°C, kritická dolní teplota je dána teplotou tání tělních tekutin tj. -4 do -40 °C. V následující tabulce je uvedena závislost životní aktivity mouchy domácí (Musca domestica): |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Teplota a zánět Zvýšená teplota těla je jedním z příznaků zánětu. Působením některých látek, podukovaných bakteriemi, nebo leukocyty při zánětu (tzv. pyrogeny) na termoregulační centrum v mozku dochází k obranné hypertermii, nebo-li horečce. Vyšší teplota zvyšuje rychlost reakce bílkovin imunitního systémů, který tak lépe odolává infekci. S teplotou se zvyšuje produkce protilátek a vyšší teplota působí nepříznivě na metabolismus baktérií. Příliš vysoká teplota (individuálně, obecně nad 40°C) však může poškodit i vlastní organizmus. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||