Fakulta pedagogická
|
||||||||||||||||||||||||
Základní informace Historie fyziky na FPE Personální obsazení Studium Přijímací zkoušky Studijní materiály Otázky k dílčím zkouškám Dohoda s katedrou fyziky FAV Konzultační hodiny Souborné postupové zkoušky Témata SVOČ Bakalářské a diplomové práce Státní závěrečné zkoušky Rigorózní zkoušky a titul PhDr. Doktorské studium Stránky doktorandi pro praxi Disertační práce Činnost oddělení Publikační činnost Projekty a granty Konference Mezinárodní spolupráce Akce oddělení Přednášky pro veřejnost Dny vědy Mladý Sisyfos Veletrh nápadů XIII Akreditace BC2003 MGZŠ2003 MGSŠ2003 DR2003 Další informace Odkazy Programy ke stažení Školská fyzika Fyzikální olympiáda Astronomická olympiáda |
KATEDRA OBECNÉ FYZIKY Odborné zaměření katedry bylo ovlivněno jednak možnostmi přístrojového vybavení, jednak odbornou průpravou a zaměřením členů katedry. V prvních letech se na katedře pod vedením Antonína Špeldy rozvíjela hlavně akustika. V tomto oboru dosáhl Antonín Špelda významných úspěchů, které byly oceněny jeho jmenováním doktorem věd. Po odchodu Antonína Špeldy se zaměření vědecké práce poněkud roztříštilo a jeho významnější složkou se stala přístrojová technika a tvorba nových učebních pomůcek. O úspěšnosti tohoto zaměření svědčí několik autorských osvědčení na vynálezy a průmyslové vzory. V současné době se vědecká a odborná práce učitelů soustřeďuje na rozvoj didaktiky fyziky a astronomie, tvorbu učebnic pro základní školy, astronomii a historii fyziky. Významnou činností katedry je vydávání časopisu „Školská fyzika“. Úspěšná pedagogická práce i vědecká činnost by samozřejmě nebyla možná bez zaujetí a vynaloženého úsilí řady pracovníků, kteří se na této činnosti podíleli. Zakládajícími členy katedry byli Aleš Terš, Jiří Marek, Otomar Barborka a Antonín Špelda. Všichni jmenovaní začali pracovat na Pedagogické fakultě postupně během let 1948–1952. V dalších letech posílili řady pracovníků katedry František Mertl a Zdeněk Rádl. Změnou vedení a přeměnou na samostatnou katedru fyziky došlo k dalšímu růstu počtu pracovníků. V průběhu let 1962–1964 přišli na katedru Vladislav Kvapil, Ludmila Zachariášová a Václav Havel. Počátkem školního roku 1965–1966 měla katedra 6 členů, jejichž počet ještě vzrostl příchodem Kamila Bradlece a Evy Maříkové. Katedra fyziky ve složení: Antonín Špelda, Václav Havel, Pavel Kutný, Vladislav Kvapil, Kamil Bradlec, Ludmila Zachariášová, Eva Maříková, Jiří Marek zůstala neměnná po dobu několika let. V důsledku normalizace museli odejít Vladislav Kvapil, Ludmila Zachariášová, Pavel Kutný a Eva Maříková. Začátkem sedmdesátých let byla personální situace katedry kritická. V roce 1969 nastoupil Karel Matásek, o rok později Karel Rauner a v roce 1974 Josef Kepka. Funkci vedoucího katedry opustil Antonín Špelda (1972–1973). Na vlastní žádost odešel Kamil Bradlec. Vznikla společná katedra matematiky a fyziky, nejprve pod vedením Karla Matáska, později Jaroslava Kouřima. V letech 1976–1979 pracovala na katedře Jiřina Jindrová, členem katedry byl v letech 1978–1983 Jan Kučera, který působil dva roky jako expert na Kubě. Kritický stav pracovníků přetrvával až do počátku 80. let, kdy na katedru přišli Zdenek Hronek (1981), Josef Petřík (1984) a o dva roky později Miroslav Randa a Jiří Somr. V roce 1986 se stal vedoucím katedry matematiky, fyziky a výpočetní techniky Zdenek Hronek a oddělení fyziky doplnily Jitka Prokšová a Renata Novotná. O dva roky později nastoupil na katedru Gerhard Höfer. Jiří Somr a Renata Novotná pracovali na katedře jen krátký čas. Roku 2009 přišli na katedry PhDr. Pavel Masopust a PhDr. Zdeňka Kielbusová. V roce 1990 se katedra opět osamostatnila a vznikla katedra obecné fyziky, kterou nejprve vedl Václav Havel a po jeho nástupu do funkce děkana Karel Rauner. V roce 1997 odešel z katedry Zdenek Hronek. V současné době působí na katedře 8 učitelů: Václav Havel, Gerhard Höfer, Josef Kepka, Josef Petřík, Jitka Prokšová, Miroslav Randa, Karel Rauner a Milan Rojko. Na katedře v 70. letech externě spolupracuje celá řada vynikajících učitelů a odborníků z praxe, několik let působila ve funkci laborantky Alena Kožnarová. Na činnosti katedry měli ovšem podíl i techničtí a administrativní pracovníci. Od založení samostatné katedry až do roku 1990 zastávala funkci sekretářky Aloisie Maxová. Na rok ji vystřídala Irena Koblasová a od roku 1991 je sekretářkou katedry Jitka Štychová. Technikem katedry byl po dvacet let (od roku 1965) Václav Kalaš, autor několika vynálezů a řady zlepšovacích návrhů. Pak se v období dvou let vystřídalo na místě technika několik dalších pracovníků. Výraznou podporou práce katedry byl Jaroslav Ronovský, který zastával práci technika 22 let. V roce 2008 jej nahradil Zdeněk Janovský. Za uplynulých šedesát let prošla katedra složitým vývojem, který byl v podstatné míře ovlivněn změnami ve společnosti i ve školství. Neuvážené reformy a organizační změny neměly často žádné racionální opodstatnění a nepřispívaly ke kvalitě výuky a vědecké práce. Ani v současné době není postavení katedry neotřesitelné. Doléhá na ni pokles zájmu mladé populace o studium exaktních a technických věd. Studenty získává katedra jen díky velkému úsilí v propagaci na veřejnosti, v médiích i přednáškami na školách.
Významné úspěchy katedryKatedra uspořádala od svého vzniku 10 významných konferencí s mezinárodní účastí:
Velmi úspěšné a značně navštěvované jsou každoroční konference „Veletrh nápadů učitelů fyziky“. Tento cyklus konferencí vznikl v roce 1996 díky iniciativě vedoucího KDF MFF UK v Praze Milana Rojka a vedoucího KOF ZČU Karla Raunera, v Plzni se uskutečnil 2. ročník v roce 1997 a 13. v roce 2008. Pravidelně jsou pořádány letní školy fyziky pro učitele fyziky a výuková soustředění pro talentované studenty středních škol. Dva učitelé katedry (Karel Rauner a Josef Petřík) se dlouhodobě podíleli na rozvoji zájmové práce ve škole i v mimoškolních kroužcích zaměřených na konstrukční elektroniku. Karel Rauner je autorem dvou metodických příruček pro elektronické a elektrotechnické zájmové útvary. Od roku 2004 bylo katedře (ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové a Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity v Ostravě) akreditováno doktorské studium Specializace v pedagogice, obor Teorie vzdělávání ve fyzice a v roce 2005 pak i rigorózní řízení. Katedra v posledních sedmi letech úzce spolupracuje s univerzitami na Slovensku, v SRN, ve Francii a ve Velké Británii. Stávající členové katedry publikovali téměř 400 článků ve vědeckých a odborných časopisech, autorsky se také podíleli na více než třech desítkách učebnic a skript, účastní se spolu s doktorandy KOF významných zahraničních konferencí, kde pravidelně vystupují. Učitelé a technici katedry získali téměř padesát autorských osvědčení a zlepšovacích návrhů. Katedra obecné fyziky je vydavatelem metodického časopisu Školská fyzika, který má asi 1 500 odběratelů z celé ČR i ze zahraničí.
Od roku 2006 se katedra významně podílí na přípravě a uskutečňování popularizačních akcí pro veřejnost „Věda a technika v ulicích“, popřípadě „Dny vědy a techniky v Plzni“. V několika stanech každoročně probíhají po celou dobu akce různorodé aktivity: demonstrační a interaktivní experimenty, výroba jednoduchých fyzikálních pomůcek návštěvníky, před stany nejvíce zaujal návštěvníky „funkční model atomové bomby“, „cola s mentosem“ a výbuch vodíku. Na sklonku roku 2007 získali učitelé a doktorandi katedry obecné fyziky za tuto a další popularizační akce pro veřejnost, jakou byla např. Noc vědců, ocenění od České fyzikální společnosti. Katedra obecné fyziky byla v roce 2007 spolupořadatelem celostátního kola astronomické olympiá dy (garantem astronomické olympiády je Miroslav Randa).
Významné osobnosti katedrydoc. RNDr. Antonín Špelda, DrSc.Antonín Špelda se narodil 12. 3. 1904 ve Švihově. Studoval na reálném gymnáziu v Klatovech, pak absolvoval studium matematiky a fyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po skončení studií až do roku 1952 učil na plzeňských gymnáziích. Na plzeňskou Pedagogickou fakultu nastoupil v roce 1952, pracoval zde až do roku 1973. V le- tech 1963–1973 byl vedoucím katedry fyziky. V roce 1961 se habilitoval v oboru experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě v Olomouci a v roce 1962 byl jmenován docentem. V roce 1967 dosáhl na základě svých prací z akustiky vědecké hodnosti kandidáta hudebních věd a v roce 1968 získal obhajobou práce na téma Historický vývoj české a slovenské akustiky doktorát přírodních věd. V roce 1970 úspěšně obhájil doktorskou disertaci z hudební akustiky v Ústavu pro hudební vědu Československé akademie věd a získal vědeckou hodnost doktora věd.
doc. Jiří Marek Jiří Marek se narodil 9. 7. 1905 v Praze. Po středoškolských a vysokoškolských studiích v Praze se stal středoškolským profesorem, a to nejprve v Praze a potom v Rokycanech, kde vyučoval v letech 1933–1950. Jeho rokycanské působení je spojeno se zájmem o astronomii. Měl nemalý podíl na vybudování hvězdárny v Rokycanech. V roce 1950 se stal Jiří Marek učitelem plzeňské Pedagogické fakulty, nejprve jako asistent, později jako odborný asistent a od roku 1966 jako docent. V roce 1971 odešel do důchodu. Docent Marek přednesl za svého působení v Rokycanech a Plzni celou řadu přednášek. Neméně rozsáhlá byla jeho činnost publikační. Vedle řady recenzí a článků v celé řaděčasopisů byl také autorem celé řady vysokoškolských skript, zejména z oblasti mechaniky tekutin, molekulové fyziky a astronomie. V oblasti výzkumu se věnoval zejména osnovám výuky fyziky. Byl vedoucím výzkumné skupiny. Po celou dobu svého působení na vysoké škole se docent Marek zabýval výukou fyziky. Jako spoluautor se podílel na publikaci Fyzika pro učitele a byl hlavním autorem učebnice fyziky pro první ročník SVVŠ. Vysoce ceněny i v zahraničí byly jeho odborné publikace z hydromechaniky, zabývající se studiem kohézního tlaku. Docent Jiří Marek zemřel 2. 7. 1976.
Významní absolventiNaše absolventy lze potkat v mnoha významných funkcích. S ohledem na délku existence katedry není možné vyjmenovat všechny.
|
|||||||||||||||||||||||
|