Jakub Schwarzmeier
V pátek 13. dubna 2029 se podle výpočtů provedených Phaethonem přiblíží k Zemi planetka Apophis na menší vzdálenost než jsou geostacionární družice na oběžné dráze. Další měření pomohou určit, zda-li bude Apophis na kolizní trajektorii či zda-li naší oblíbenou planetu v roce 2029 zcela ušetří.
velký obrázek — trajektorie Apophise ve sluneční soustavě (2000–2010), pohled od Země (2029), pohled z Apophise (2029).
Podle výpočtů provedených NLabem se v srpnu 2126 přiblíží k Zemi kometa Swift-Tuttle (velký sklon trajektorie komety k rovině sluneční soustavy).
Přiblížení asteroidu Toutatis k Zemi. velký obrázek — trajektorie Toutatise ve sluneční soustavě (2004–2008), přiblížení k Zemi na vzdálenost Měsíce (2004).
Trajektorie sondy Voyager 2. Voyager 2 je jedna ze dvou kosmických lodí, které se vydaly v roce 1977 prozkoumávat čtyři velké planety sluneční soustavy (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun). Po skončení základní mise koncem 80. let lodě míří do cizích slunečních soustav.
Pioneer 10 byl vyslána na pouť v roce 1972 zkoumat vnější planety sluneční soustavy. Následující animace ukazují průlet kolem Jupitera. Animace ukazující soustavu měsíců Jupitera s prolétávajícím Pioneerem 10 (1) (2) (3) a animace ukazující pohled na Jupiter z prolétávajícího Pioneeru 10.
Meziplanetární loď Ulysses (Odysseus) byla vyslána v roce 1990 z paluby raketoplánu Discovery v rámci společného projektu Evropské kosmické agentury (ESA) a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Animace ukazuje přílet sondy k Jupiteru, jehož gravitační prak vymrštil sondu na polární dráhu Slunce, na trajektorii kolmou k rovině v níž obíhají planety kolem Slunce.
Meziplanetární loď Cassini byla vypuštěna v roce 1997 k planetě Saturn. Animace ukazující urychlení lodě Cassini při průletu kolem Venuše, průlet kolem Venuše z pohledu sondy Cassini a vstup sondy Cassini na oběžnou dráhu planety Saturn v roce 2004 průletem kolem vnějšího měsíce Phoebe.
Extrasolární sluneční soustava 55 Cancri. Tato sluneční soustava se nachází ve vzdálenosti 41 světelných let od Země a obsahuje jednu hvězdu (55 Cancri A) a nejméně čtyři planety 55 Cancri B, C, D, E.
Extrasolární sluneční soustava Upsilon Andromedae. Tato sluneční soustava se nachází ve vzdálenosti 54 světelných let od Země a obsahuje nejméně tři planety.
Jak může Jupiter nebo jiná planetka změnit trajektorii komety? Hypotetická kometa „Schwarzmeier“ přilétávající z vnějších částí sluneční soustavy je kometa s dlouhou periodou. Shodou okolností se ale velmi těsně přiblíží k Jupiterovi, který kometu přitáhne, urychlí, a vrhne na novou trajektorii. Z komety se stane krátkoperiodická kometa, která bude obíhat ve vnitřních částech sluneční soustavy.
trajektorie dlouhoperiodické komety pokud se nepřiblíží k Jupiterovi, trajektorie po změně dráhy, přerod na krátkoperiodickou kometu.
Krátkoperiodické komety naší sluneční soustavy (1970-2005). Vypočítány trajektorie komet Comas Sola, Encke, Honda-Mrkos-Pajdušáková, Halley, Harrington, Kopff, Schwassmann-Wachmann 2, Tempel 2, Whipple, Wolf-Harrington, Holmes, Halley a Faye.
Změna trajektorie komety Honda-Mrkos-Pajdušáková (1983).
Měsíce Marsu. Animace ukazuje měsíce Deimos a Fobos (Phobos).
Soustava velkých měsíců Jupitera. Animace ukazuje měsíce Amalthea, Thebe, Io, Europa, Ganymede, Callisto.
Soustava měsíců planety Saturn. Animace ukazuje družice Mimas, Enceladus, Calypso, Tethys, Telesto, Dione, Helene, Rhea, Titan, Hyperion, Iapetus.
Soustava měsíců planety Uran. Animace ukazuje satelity Miranda, Ariel, Umbriel, Titani, Oberon. Zatímco většina satelitů ostatních planet obíhá v přibližně stejné rovině jako obíhají planety kolem Slunce, satelity Uranu obíhají téměř kolmo k rovině sluneční soustavy, podobně jako rotuje celá planeta Uran.
V soustavě tří těles obíhajících kolem společného hmotného středu, kde dvě mají mnohem větší hmotnost než třetí, existuje pět míst (tzv. Lagrangeových bodů), kde na méně hmotné těleso nepůsobí žádná celková síla. Slunce a planety sluneční soustavy jsou takovými tělesy s velkou hmotností a v jejich Lagrangeových bodech najdeme méně hmotné planetky.
Lagrangeův bod Slunce a Země v němž se nachází planetka 3753 Cruithne (geocentrické vykreslení trajektorie 3753 Cruithne).
Lagrangeův bod Slunce a Země v němž se nachází planetka 1998 UP1 (geocentrické vykreslení trajektorie 1998 UP1).
Planetka Eros je největší planetka, která se přibližuje k Zemi. V roce 1996 NASA vypustil vesmírnou loď Near-Earth Asteroid Rendezvous (NEAR), která v roce 2001 na Erosu přistála.
Planetka 1620 Geographos.
Planetka Cleopatra (Kleopatra).
Pár Pluto-Cháron.
Sluneční soustava nemusela mít vždy 8 nebo 9 planet. Planety mohou být vystřeleny ven ze sluneční soustavy jak ukazuje tato animace s hypotetickou planetou Quirinus.
Obsah této stránky může být zdarma kopírován za předpokladu, že nebude využíván ke komerčním účelům a bude vhodně citován zdroj. Bez předchozího svolení neumisťujte do jiných webových stránek a elektronických publikací.