Hadi čeledí hroznýšovitých a chřestýšovitých

Termorecepční orgány jsou známy u několika druhů dvou zcela nepříbuzných čeledí hadů (hroznýšovitých a chřestýšovitých). Jak hroznýši, tak chřestýši jsou většinou noční hadi a termoreceptory využívají hlavně k lovu kořisti. Jsou přitom schopni odlišit od tepelného pozadí nejen teplejší, ale i studenější živočichy. Nejsou tak omezeni na lov teplokrevných zvířat, ale dobře „vidí“ např. i žáby.

Tepločivné jamky hroznýšovitých hadů jsou primitivnější svou stavbou i citlivostí vůči podnětům. Proto mají hroznýši větší počet jamek umístěných ve dvou řadách kolem retních štítků horní i dolní čelisti. Ty můžeme vidět u zástupce této skupiny - krajty královské (Python regius) na obrázku vpravo.

Orgány chřestýšovitých jsou vyspělejší jak svou stavbou, tak také funkcí. Chřestýši jsou schopni rozlišit tepelné změny v řádech setiny stupně Celsia.

Teplo vnímají párovitým orgánem, který sestává z jediné jamky na každé straně hlavy mezi okem a nozdrou. Jejich tepelné smysly jsou tak citlivější než oči.

Překrývající se zorná pole (overlap zone) umožňuje chřestýšům vnímat tepelné záření prostorově.

Krasci rodu Melanophila

Tyto brouci se často ve velkém počtu slétávají k lesním požárům. Dokážou při tom překonat vzdálenost i 50 km. Důvod tohoto počínání je zřejmý – larvy těchto brouků se zdárně vyvíjejí pouze v čerstvě ohořelém dřevě. Při vyhledávání hořících míst využívají orgány citlivé na tepelné záření.

Párový orgán je umístěn na hrudi a skládá se z 50-100 senzil (malých smyslových orgánů). Nejcitlivěji reaguje senzila na teplo o vlnových délkách 2,5-4 mm, což odpovídá záření, které vzniká při lesních požárech. Intenzita záření přitom může být velmi malá až 0,06 mW/cm2.

Mechanizmus detekce infračerveného záření u krasců  je odlišný od hadů. Využívají tvarových změn ohřívaných, nebo naopak ochlazovaných těles a vlastní recepce je založena na mechanoreceptorech. Zdá se, že termoreceptory krasců jsou právě od mechanoreceptorů odvozeny, neboť reagují také na některé druhy mechanického dráždění.

Sférické tělísko v senzile je tvořeno organickými molekulami s větším množstvím skupin C-H a O-H. Tyto skupiny rezonují právě v pásmu 3 mm, a proto mohou absorbovat tepelné záření odpovídajících vlnových délek. Teplo způsobuje během několika milisekund změny objemu sférického tělíska a tím deformuje (roztahuje nebo stahuje) jednotlivé úseky dendritů (výběžků nervů). Přestože deformace se pohybují řádově v nanometrech, stačí to k podráždění mechanoreceptorů. Obdobný převod infračerveného záření na mechanickou akci jako u krasců je využíván i při velmi citlivé měřicí technice nazývané fotoakustická spektroskopie.

Parazité teplokrevných živočichů

Příkladem jsou štěnice. Pro jejich životní cyklus je nutné rozpoznat teplokrevného hostitele na vzdálenost několika metrů.