Živý svět, který nás obklopuje je součástí naší zkušenosti od narození. Nejdříeve si uvědomujeme naše tělo. Pojmenování jeho částí patří mezi naše první slova a zvířata jsou oblíbeným námětem našich dětských obrázků.
V přírodovědných předmětech na základní škole získáváme první odpovědi na otázky proč, a zjišťujeme jak různé věci „fungují“. Ve vyšších ročnících se vyprofilují jednotlivé předměty přírodních věd – biologie, chemie a fyzika. Rozdělení na tyto disciplíny odpovídá úrovni popisu okolního světa i metodologii, která se v nich uplatňuje.
V biologii se snažíme pojmenovat, poznat a utřídit organizmy do jednotlivých skupin na základě podobných znaků, zasazené do paradigmatu evoluční teorie. Poznáváme také vztahy mezi nimi. V obecné biologii se učíme o základní jednotce živého organizmu – buňce o jejím dělení, funkci, a roli v mnohobuněčném organizmu a o funkci vyšších celků – tkání (pletiv) a orgánů.
V chemii je hlavním předmětem našeho zájmu hmota a její složení. Učíme se o atomech, molekulách i o reakcích mezi nimi. Zabýváme se anorganickými látkami o jednoduchém chemickém složení a nahlédneme i do světa složitých organických molekul, včetně základních enzymatických reakcí probíhající v buňkách.
V jednotlivých disciplínách fyziky se seznamujeme se základními fyzikálními zákony a snažíme se je interpretovat. Měříme fyzikální veličiny a učíme se vztahy mezi nimi. Svět, který popisujeme pomocí fyzikálních veličin a na jehož pozadí interpretujeme fyzikální zákony je většinou neživý, z prostého důvodu – je výrazně jednodušší. I takto zjednodušený svět si obvykle ještě zjednodušujeme dalšími idealizacemi jako je hmotný bod, nestlačitelná tekutina, aby matematický popis odpovídal našim možnostem.
Ačkoliv přírodu poznáváme prostřednictvím zmíněných disciplín, příroda sama je pouze jedna. Nedělí se na biologii a fyziku. Tvar těla, možnost pohybu, i schopnost živočichů či rostlin vnímat okolní svět podléhá fyzikálním zákonům stejně jako příroda neživá.
Základní výzkum v chemii se v dnešní době odehrává téměř výhradně z „fyzikální úrovně.“ Schopnost látek spolu reagovat a vytvářet tak nové látky schopné existence je odhadována ze struktury a rozložení hustoty pravděpodobnosti výskytu elektronů v elektronových obalech molekul či atomů.
Tyto webové stránky se snaží přispět k myšlenkovému propojení oborů fyziky a biologie. Právě na takové otázky, které bychom si mohli klást při procházce přírodou, se snaží hledat odpovědi. Vystačí nám středoškolská úroveň znalostí a to, co hlavně potřebujeme, je chuť se ptát.