3. Shrnutí

"Fyzika mikrosvěta" (v dalším FM) je třetí učebnicí užívanou na českých gymnáziích, která se pokouší o moderní pojetí výkladu elementárních základů kvantové fyziky v rámci gymnaziálního kursu fyziky (předešlé učebnice se zabývaly především "starou" (Bohrovou) kvantovou teorií).

První učebnicí v této řadě byla [17]. Jde o experimentální učební text, jehož úkolem bylo vytvoření základní verze a její odzkoušení v praxi na vybraných středních školách. V [17] se objevilo neúnosné množství nepřesností a chyb. Přistoupilo se proto ke zcela novému zpracování publikace a na základě této snahy vznikla učebnice [22]. Kniha se podstatně liší od původního experimentálního textu a je nutné poznamenat, že znamenala velké zvýšení úrovně výkladu (chtěl bych upřesnit, že hovořím pouze o kapitolách zabývajících se problematikou fyziky mikrosvěta). První vydání FM vychází v roce 1993 v rámci nové řady učebnic pro gymnázia.

Už při prvním čtení je patrné, že FM velmi úzce navazuje na [22] a svým výběrem probíraných témat se s ní téměř shoduje. Odlišuje se jejich konkrétním zařazením a jejich rozsahem, který je ve většině případů větší. Výklad se v FM provádí na obecnější úrovni, což v některých případech snižuje srozumitelnost probírané látky (např. odstavce: "Atom vodíku", "Periodická soustava", "Chemická vazba", "Lasery", …). Způsob výkladu a používaný jazyk se mi jeví bližší středoškolské úrovni v [22] nežli v FM, která nechává při rozvíjení myšlenek až příliš mnoho na úvaze studenta (atom vodíku, periodická soustava, …), případně používá věty obecného, pro většinu studentů však zcela nesrozumitelného charakteru (úvahy o symetriích, …). Po grafické stránce jsou obě učebnice na přibližně stejné úrovni. Ne příliš šťastný způsob vyobrazení významných fyziků v [22] je nahrazen v FM fotografiemi.

V dalším textu uvedu shrnující poznámky k jednotlivým kritériím.

Přesnost a fyzikální správnost: Učebnice trpí nepřesným způsobem vyjadřování. Mnoho problémů vzniká právě v důsledku této nejednoznačnosti a nedůslednosti ve formulacích. Velké nebezpečí vidím v používání pojmu částice při označování objektů mikrosvěta. Uvedení definice pojmu částice v mikrosvětě na str. 54 není dostačující, neboť:

  1. pojmu částice se používá k označení objektů mikrosvěta už před stranou 54;
  2. student si v dalším textu musí pamatovat a neustále připomínat uvedenou definici a rozlišovat "částici klasickou" a "částici mikrosvěta".

Za jisté řešení považuji odlišné (a pokud možno výrazné) označení objektů mikrosvěta, například pojmem mikroobjekt. U řady doprovodných schémat a obrázků chybí jejich řádný popis. Za příklad velmi špatného obrázku považuji obr. 3-9 na straně 85. V popisu ani v textu není uveden význam šrafované kruhové plochy. Navíc, vyznačuje-li tento symbol oblast nalezení elektronu mezi jádry (protony) v molekule H2+, pak není obrázek ani po fyzikální stránce správně (srovnej např. s [3] obr. 12.5. na str. 284).

Srozumitelnost: Velké množství poznatků je v učebnici podáno v takovém tvaru, že pochopit je může pouze člověk znalý dané problematiky. V učebnici je uplatňován obecnější způsobu výkladu, jenž je pro úvodní kurs naprosto nevhodný (např. odstavce: "Atom vodíku", "Periodická soustava", "Chemická vazba", "Lasery").

Přiměřenost: Učebnice v některých odstavcích zachází až do příliš velkých podrobností, které nejsou pro úvodní kurs nutné ani užitečné (odstavce "Lasery", "Chemická vazba", "Jaderná energetika", …). Vyskytují se zde pojmy a zákony, které nemůže většina studentů pochopit a přitom jejich uvedení není nezbytné pro další výklad problematiky. Mezi takové bych zařadil: princip nerozlišitelnosti mikroobjektů, zákon zachování parity či zmínění problému symetrie fyzikálních dějů, atd.

Názornost: Domnívám se, že možnosti použití obrázků, grafů a schémat není v této učebnici zdaleka využito. Za nadbytečné a ne příliš užitečné považuji uvedení tak velkého množství snímků k odstavcům "Lasery", "Jaderná energetika", "Experimentální metody výzkumu částic".

Technické zásady: Z hlediska grafické úpravy a vzhledu na mě učebnice FM zapůsobila málo nápaditým dojmem. Měl jsme možnost nahlédnout do některých zahraničních učebnic (např. [2,21,26,28]) - jejich přehlednost i přitažlivost byla například umocněna použitím více barev v obrázcích a v textu. Považuji proto za rozumné obohatit text učebnice alespoň jednou další barvou.

Pojetí učebnice FM je autorem inzerováno jako maximalistické (k odlišení partií navíc se používá tisk petitem). Domnívám se však, že rozšíření výkladu učebnice FM bylo směřováno nevhodně do "okrajových témat", ke kterým patří například odstavce "Lasery". Obdobně rozsáhlé jsou i odstavce "Jaderná energetika" a "Využití radionuklidů a ochrana životního prostředí". Ve prospěch většího rozsahu uvedených odstavců by mohl hovořit velký význam této tematiky v každodenním životě (problematika jaderné energetiky patří také k místům, na kterých se dá v jistém smyslu propagovat fyzika). Ale snad právě proto je potřeba s tímto textem zacházet pečlivěji. Odstavce natištěné petitem obsahují spíše učivo doplňující než rozšiřující.

Učebnici "Fyzika mikrosvěta" bych označil za průměrnou. Ve svém základu je podobná učebnici [22], od které se liší spíše jen konkrétní argumentací a rozsahem jednotlivých článků. Za chybu považuji fakt, že nedošlo k téměř žádným změnám a úpravám při přípravě jejího druhého vydání.

Na závěr bych uvedl výňatek z článku [25], který poukazuje na jeden aspekt důležitý pro vytvoření kvalitní učebnice. Autor se v článku zabývá rozborem učebnice [22] a v této souvislosti uvádí i svůj názor na výběr autorů: "V každom kolektive by však mali byť zastúpeny vyučujíci na gymnáziach. Skúsený gymnaziálny kantor okamžite pozná, že text je predimenzovaný, či príliš náročný a môže veľmi konkrétně upozorniť na časti, ktoré budú žiakovi pri výklade robiť problémy. Takýto člen kolektívu by snáď ani nemusel písať niektorý tématický celok, stačilo by, keby kontroloval a upravoval text.". Snad by stálo za to při přípravě nového vydání FM tento názor realizovat.

Vlastní zpracování recenze mi umožnilo hlubší zamyšlení nad první částí možné (nové) učebnice. Proto je takový návrh obsahem kapitoly následující.

Zpět