Paryby (žraloci, rejnoci)

Mají chrupavčitou kostru, která má nižší hustotu než kost, jejich hustota je však i přesto větší než hustota vody, proto pokud se nepohybují a neuplatňuje se dynamická síla daná jejich aerodynamickým tvarem těla – rozdílnou rychlostí obtékání kapaliny, zůstávají na dně („spí na dně“).

Žralokům umožňuje plavání především silná ocasní ploutev.

Rejnokům pomáhá velká nosná plocha jejich těla fungující podobně jako rogalo ve vzduchu, na plochu působí hydrodynamická vztlaková síla.

Ryby

U většiny se vyvinul plynový měchýř (plovací měchýř), který během embryonálního vývoje vzniká vychlípením z trávicí trubice

Jedná se o  hydrostatický orgán kostnatých ryb a umožňuje rybám volně se vznášet v různých hloubkách. Nemají jej však všechny druhy, u některých, jako například u vranek, zaniká již během vývoje embrya.

Poměrně jednoduchý plynový měchýř se vyskytuje u ryb z čeledi jeseterovitých nebo lososovitých, který je tvořen jednou komorou spojenou se střevem. U kaprovitých ryb je měchýř rozdělen zaškrcením na dvě propojené komory. U těchto skupin dochází ke změně tlaku plynů poměrně snadno přijímáním polknutého vzduchu ze střeva nebo naopak jeho vypuzením. Naopak okounovití pak již nemají plynový měchýř se střevem nijak propojen. Tyto ryby pak musí regulovat tlak plynů v měchýři za pomoci silně prokrvené postranní komory.

Plynový měchýř může mít u různých skupin ryb specifická přizpůsobení. Například pomocí tzv. Weberova ústrojí dochází k propojení s vnitřním uchem a plynový měchýř tak slouží jako rezonátor zlepšující sluch ryby. U jiných druhů může sloužit třeba jako pomocný dýchací orgán.

Savci (kytovci)

Snížení hustoty a její regulace umožňuje kytovcům vzduch v plicích.